Nejste přihlášeni.   Přihlášení / Registrace
0 ks
0,00 Kč
   

Vinohradnictví na Slovensku

SR_blog_11.jpg
Pod Malými Karpaty jsou vynikající půdní a klimatické podmínky, a proto se tu produkují kvalitní vína. O pěstování vína na Slovensku vám přinášíme pár zajímavostí.


Hovoří se, že víno je staré jako lidstvo samo. V případě Slovenska sahá historie pěstování révy “jen” několik tisíc let nazpět. Několik vinohradnických nožů a hliněná nádoba na víno objevené u Smoleniec totiž pocházejí ze 7. století př. n. l. Láska k lahodnému moku přetrvala na SR i během Velké Moravy a traduje se, že král Svatopluk také představil víno Čechům.

Odborníci ze zahraničí

V roce 892  poslal pražskému knížeti bořivojovi nevídaný dar - sud vína. Jeho manželce Ludmile víno zachutnalo a požádala jej o sazenice a sama tak založila vinice u Mělníka. Z Nitry se začaly vinice rozšiřovat směrem od Bratislavy do Rače, Svätého Jura, Limbachu, Pezinka či Modry.

SR_blog_2.jpg

Rozmach vinařské produkce však přerušil vpád tatarských vojsk v polovině 13. století. Jejich přítomnost na Slovensku však pro vinohradnictví přece jen přinesla něco pozitivního. Po jejich náhlém odchodu totiž mnohé vinice zůstaly zpustošené a proto tehdejší panovník na Slovensko pozval Němce, Chorvaty a Italy, kteří s sebou přinesly nové metody zpracování révy, nové odrůdy hrozna a zvykové vinohradnické právo.

Víno bylo na Slovensku důležité i ve středověku. Mnoho míst dostalo královské výsady města právě na základě jejich dobrého vína. Věděli jste, že Svätý Jur se díky svému vínu stal svobodným královským městem ještě dříve než Pezinok? Vinohrady byly důležitými i pro rozvoj hlavního města Bratislavy, odnepaměti tvořily panorama města.

První šumivé víno

V roce 1825 se právě Bratislava stala první výrobcem šumivého vína mimo území Francie, když vznikla jedna z nejslavnějších značek J. E. Hubert. O několik desítek let později v Bratislavě založil svoje vinařství Jakub Palugyay. Dařilo se mu natolik, že jeho vína pili vládcové Japonska, turecký sultán, brazislký císař, belgický král, podávalo se na palubě Titanicu. Palugyay vešel do dějin vinařství jako muž, který první vybudoval „vínovod‟. Ten uměl ze sklepů jeho sídla na Pražské do prostor Hlavní stanice, kde ho stáčeli do sudů a lahví. To, že staří obyvatelé Bratislavy byli vysoko uznávaní a kvalifikovaní odborníci ve vinohradnictví a vinařství, potvrzuje i založení Kráľovskej vinohradníckej školy v roce 1902.

Největší rozmach zažilo vinohradnictví během panování Marie Terezie a Jozefa II. Mnohá vína konkurovala těm nejlepším značkám ze světa, vína se objevila na královských dvorech. Oblíbené víno panovnice byla “obyčejná” Frankovka modrá z Rače. Možná i proto ji servírovali ruskému prezidentovi Vladimírovi Putinovi, když společně s G. W. Bushem v roce 2005 navštívili Bratislavu.

vinohrady-sr.jpg

Bush dostal na ochutnávku červené cuveé President z Vinanzy Vráble. Když v roce 2008 přijela na Slovensko anglická královna Alžbeta II., na stole byl nejen radošínský Klevner), ale i vína od Mrva & Stanko, Pavelka a Villa Víno Rača.

Na konci 19. století  bylo na území Slovenska více než 80 tisíc hektarů vinohradů. Na přelomu 19. a 20. Století většina vinohradů podlehla nemoci fyloxéře. Z tohoto úpadku se vinařský průmysl naneštěstí nikdy nevzpamatoval a dnes je registrováno něco přes 18 tisíc hektarů.

Mezi první registrované odrůdy na Slovensku patří Müller-Thurgau, Neuburské, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulanské šedé, Sylvánské zelené, Tramín červený, Veltlínské zelené, Frankovka modrá, Rulandské modré, Modrý Portugal a Svatovavřinecké, kteér byly zaregistrované v roce 1941. Naopak, mezi nejnovější registrované odrůdy z roku 2011 patřé Breslava, Hetera, Hron, Nitria, Rimava, Rosa, Rudava, Torysa a Váh.

Přesto, že vinohradnictví patří mezi významné tradiční odvětví, z hlediska rozlohy  patří jen mezi okrajové. Odráží se to také na jeho konzumaci. Roční spotřeba na jednoho Slováka dosahuje podle oficiálních statistik 12 až 14 litrů, ve Francii a Itálii je to na jednoho obyvatele až 50 litrů.

Malé i velké oblasti pro pěstování

V současnosti existuje na Slovensku 6 vinohradnických oblastí, 40 rajónů a 603 vinohradnických obcí. Historicky nejstarší oblast pěstování révy se nachází na jihozápadní části, kde vinice leží na prosluněných jižních svazích Malých Karpat. Mezi tamní nejdůležitější odrůdy patří Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Frankovka modrá. Dodnes tu můžete najít viechy s pečenou husou a lokši se sklenicí dobrého vína.

Přes svoji slunečnou polohu však tohle není nejteplejší oblast Slovenska, v níž se pěstuje réva. Tato výsada patří Jihoslovenské vinohradnické oblasti, která se pyšní nejlepšími podmínkami na dopěstování hroznů pro výrobu vysokokvalitních červených vín. Zde se nejvíce pěstují moštové odrůdy Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Pinot blanc a Chardonnay. Z modrých odrůd Frankovka modrá, Cabernet Sauvignon, ale také Pinot Noir a Svatovavřinecké.
 
Nejrozmanitější podnebí zase nabízejí vinohrady v Nitranské vinohradnické oblasti díky jejich rozmanité expozici, ale i díky půdním a mikroklimatickým podmínkám. Díky tomu se tu mohou pěstovat odrůdy s odlišnými požadavky na prostředí, jako třeba Pinot blanc, Pinot gris, Sauvignon, Müller-Thurgau, Tramín červený a Frankovka modrá, Svatovavřinecké, ale aj Ryzlink rýnský, Pinot noir a Semillon.

SR_blog_7.jpg

Středoslovenská vinohradnická oblast je zase známí svojí vulkanickou půdou a sklepy. Mnohé pocháze ze 16. století a jsou vyhloubeny do tufu, sloužily jako úkryt před Turky. Dnes se v nich skladuje víno. Zde se nejvíce pěstují Ryzlink vlašský, Veltlínske zelené, Ryzlink rýnsky, Müller-Thurgau, Pinot blanc a Chardonnay.

Jednou z nejmenších je Východoslovenská vinohradnická oblast, zde se pěstují Pinot blanc, Pinot gris a Pinot noir, ale i Müller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Chardonnay a Tramín Červený, Frankovka modrá a Dunaj. Nacházejí se tu nejsevernější vinohrady na Slovensku, v blízkosti obce Brekov.

Poklady z Tokaje

Malá, ale mocná oblast Tokaj patří mezi nejvýznamnější vinohradnické oblasti na světě. Rozkládá se v povodí řeky Bodrog,  a je součástí většího tokajského regionu, jeho hlavní část se nachází na území Maďarska, na slovenské straně jí patří 908 hektarů. Patří jí tak titul nejmenší vinohradnická oblast na Slovensku.

tokaj-sklepy.jpg

První tokajské víno prý vyrobil v roce 1650 farář Ladislav Sepši Máté ve sklepích pod vrchem Šiator nedaleko dnešního slovenského Nového Mesta. Tufové sklepy s jedinečnou mikroklimou se staly důležitým místem na vyzrávání a skladování tokajského vína.

František Rákocy II. představil tokajské víno francouzskému králi Ludvíkovi XIV. Na jeho dvoře získalo tokajské víno titul „Vinum Regnum – Rex Vinorum“, „Víno králů – král vín“. Tradičními moštovými odrůdami na výrobu tokajského vína jsou Furmint, Lipovina a Muškát žlutý. Na výrobu slovenského tokajského vína se smí používat jen hrozny z této oblasti Tokaje a v ní se také musí vyrábět.

SR_blog_10.jpg

Překvapivě však Tokaj není tím nejlepším, co Slovensko v oblasti vína vyprodukovalo. O první zápis slovenské vína do světoznámeho Wine Spectatoru se postaral Rizling rýnsky 2001 ze Chateau Belá. Pokud máte chuť zkusit to nejlepší, udělejte si výlet do Pezinka. V Národnom salóne vín na Pezinském zámku je k dispozícii sto vín z posledního vinařského ročníku, které lze za poplatek ochutnat.

Na vinohradnickou výrobu pod Malými Karpaty není třeba nahlížet jen jako na průmysl, ale jako na kulturní dědictví předků. Od rozličných tradicí, jako zdobení sochy sv. Urbana révou, po zvyky spojené s vinobraním, vinohradnictví je hluboko vryto do kultury Slovenska.

     
 
 
 
Powered by Cyclone3 XUL CMS by Comsultia