Nejste přihlášeni.   Přihlášení / Registrace
0 ks
0,00 Kč
   

Hodnocení vín

90 - 100 bodů
Klasické a vynikající: víno skvělého charakteru a stylu.

87,5 - 89 bodů
Velmi dobré: víno se speciální kvalitou.

85 - 87,5 bodů
Velmi dobré: víno se speciální kvalitou.

82,5 - 84 bodů
Dobré: solidní, dobře vyrobené víno.

80 - 82,5 bodů
Dobré: solidní, dobře vyrobené víno.

75 - 79 bodů
Průměr: víno k běžnému pití, které může vykazovat drobné nedostatky.

60 - 74 bodů
Nedoporučujeme.

50 - 60 bodů
Nedoporučujeme.

0
hodnocení nebylo dosud provedeno

100 lidí, 100 chutí, aneb jak objektivně posuzovat a hodnotit víno

Systém bodování a hodnocení vín je ve světě skutečně různorodý a velmi zajímavý. Přemýšlet nad tím, jak objektivně hodnotit víno, nebo kde je pomyslná čára mezi dobrým a špatným vínem je často nelehká výzva, na níž mají opravdoví odborníci obvykle velmi protichůdné názory.

Mezi nejznámější systém bodování patří stobodová stupnice, kterou požívají mnohé renomované vinařské magazíny, například The Wine Spectator, The Wine Enthusiast, Wine Access, Wine & Spirits, ale především The Wine Advocate Roberta Parkera.

A používáme ji i my – tým Corner Wine Planet. Právník a zároveň jeden z nejuznávanějších vinařských kritiků, Robert Parker mladší, představil stobodový systém světu v roce 1978. Tehdy začal vydávat svého průvodce nákupem vína, který vycházel jako dvojměsíčník. Do té doby používala většina kritiků „jednodušší“ pětibodový systém.

Mezi odborníky a kritiky vína je stále poměrně výrazná skupina těch, kteří stobodovou stupnici odmítají. Vyčítají jí přílišnou přísnost a znevýhodnění některých stylů vína, pro něž se stobodový systém příliš „nehodí“. Jinak totiž hodnotíme šumivé víno a jinak zase víno dezertní, fortifikované apod. Většina kvalitních vín aspirujících na medaile začíná od 82 bodů a výše. Pod touto hranicí nacházíme vína k běžnému pití a s nižším potenciálem k dozrávání.

V stobodovém systému hodnotíme vína na základě 10 kritérií v kategoriích vzhled – zde se hodnotí čirost a barva vína; vůně – intenzita, jemnost a kvalita; chuť – intenzita, jemnost, kvalita a perzistence vína (tedy délka doby po polknutí vína, během které Vám v ústech přetrvává jeho chuť) a celkový dojem z vína. U všech kritérií máte možnost udělit vínu určitý počet bodů, který odpovídá pěti kvalitativním stupňům – vynikající, velmi dobré, dobré, dostatečné a nevyhovující. Tento velmi důmyslně zpracovaný systém umožňuje také přesnou zpětnou analýzu hodnocení, tj. zjištění proč víno získalo daný počet bodů a v čem jsou jeho silné a slabé stránky.

Největším přínosem stobodového systému hodnocení vín je vyšší přehlednost a orientace v kvalitě vín i mezi laickou veřejností. Víno s 90 body bude s velkou pravděpodobností lepší než víno, které získalo o pět bodů méně, podobně jako víno s pěti hvězdičkami jasně vede před tím, které obdrželo tři hvězdičky.

Mezi další populární hodnoticí stupnice patří například pěti- až dvacetibodové stupnice, někdy využívající také různé symboly namísto bodů. Například známý britský magazín Decanter používá pět hvězdiček, přičemž už dvě znamenají dobré hodnocení.

Významná britská kritička vín Jancis Robinsonová prohlašuje: „Je škoda, že právě dva nejvýznamnější zdroje oceňování vína - Robert Parker a Wine Spectator vyznávají přibližně stejný styl vína, což může vést k homogenizaci vína na celosvětovém trhu“. Analytici také upozorňují na to, že hodnoticí systém upřednostňuje určité odrůdy. Například Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot Noir, či Chardonnay si v stobodovém systému vedou vždy dobře. Sama Jancis Robinsonová používá dvacetibodovou stupnici. Prestižní italský bedekr Gambero Rosso hodnotí vína ikonami tří sklenic, přičemž už dvě sklenice jsou považovány za nevídaný úspěch.

Ať už je Váš názor na hodnocení vín jakýkoli, vyplatí se „podívat se“ na oceňovaná vína trochu blíž. Je důležité přistupovat ke každému vínu zvlášť a individuálně. Některá vína nás mohou mile překvapit bez ohledu na to, zda zaznamenala nižší nebo vyšší skóre.

The Wine Spectator

Jako první experimentoval s devítibodovou a dvacetibodovou stupnicí. Začátkem 80. let minulého století zavedl jako druhý v pořadí hned po R. Parkerovi stobodovou stupnici. Časopis rád zdůrazňuje, že vína jsou vždy hodnocena naslepo. Lahve vín jsou zabaleny a označeny číslem. Degustátorům jsou poskytnuty pouze základní informace o víně. Většinou tak znají pouze region původu a ročník. Cena se nezohledňuje, ale hodnotí se potenciál vína k dozrávání.

95 – 100 bodů = „Klasika“, velká vína.
90 – 94 bodů = Výjimečná vína s jedinečným charakterem.
85 – 89 bodů = Velmi dobré víno s mimořádnými přednostmi.
80 – 84 bodů = Dobré, velmi pěkné víno.
70 – 79 bodů = Průměrné, ale slušné víno, které může mít drobné chyby.
60 – 69 bodů = Podprůměrná vína, pitelná, ale velmi nedoporučovaná.
50 – 59 bodů = Slabá, nepitelná, nedoporučovaná.

Decanter Magazine

Je nejvlivnějším anglickým časopisem o víně. Používá dvacetibodovou stupnici vyjádřenou pětihvězdičkovým doporučením. Hodnocení se provádí naslepo a skupina degustátorů se při každé příležitosti mění. Testy provádějí odborníci, vinařští novináři a MW (Masters of Wine). Pět hvězdiček získávají pouze špičková vína.

***** (18,5 – 20 bodů) = Vyznamenáno Decanterem, vynikající kvalita, skvělé víno.
**** (16,5 – 18,49 bodů) = Velmi doporučené, velmi dobré až vynikající víno.
*** (14,5 – 16,49 bodů) = Doporučené, dobré víno.
** (12,5 – 14,49 bodů) = Dvojhvězdičkové, celkem dobré, slušné víno.
* (10,5 – 12,49 bodů) = Jednohvězdičkové, slabé víno.

 
 
 
 
Powered by Cyclone3 XUL CMS by Comsultia