Růžová vína nejsou nejen pro dámy

Svěží, lehko pitelné, ovocné a správně vychlazené rosé se skvěle snoubí s grilovanými rybami, plody moře, drůbeži, salátům, těstivinám nebo k jehněčímu a telecímu masu. Růžové víno je vhodné jako aperitiv a taktéž ho lze servírovat k hlavnímu jídlu. Taktéž se z něj dají pžipravit míchané nápojen a drinky. 

Nechte se inspirovat výběrem top růžových vín ze světa!

Výroba růžového vína

Růžová vína nepatří ani k červeným ani k bílým, jsou specifická. Vyrábějí se výhradně z modrých odrůd. Rmut nakvasí několik hodin, maceruje. Do moštu se ze šlupek uvolňují barviva, taniny a aromatické látky. Takto připravený mošt se následně umístí do nerezových tanků, kde probíhá fermentace. Růžové víno může vyzrávat i v dubových sudech.

Doménou nejlepších růžových vín je Francie. Na výrobu se používají následující odrůdy: Grenache, Cinsaut, Syrah, Mouvedre, Carignan, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Pinot Noir....Vyhlášenou apelací je Tavel AOC (jižní Rhôna). Kvalitní růžová vína najdeme také v apelaci Anjou (údolí Loiry) a Côtes de Provence. V oblasti Champagne mají růžová vína zvláštní postavení. Vyrábí se dvěma způsoby. Samotokem rmutu odrůd Pinot Noir Chardonnay a Pinot Meunier a nebo asambláží (scelováním).

Růžová vína – „roséčka“ můžeme najít téměř ve všech vinohradnických oblastech světa. V Itálii je to Rosato, které se vyrábí z odrůdy Sangiovese, ve Španělsku Rosado z oblasti Riojy a Navary, které pochází z odrůd Garnacha a Tempranillo. Vynikající rosé se vyrábí v zemích Nového Světa – Argentina a Austrálie. V USA se využívají hlavně odrůdy Merlot a Zinfandel.
 
V našich zeměpisných šířkách se používají na výrobu rosé odrůdy: Zweigeltrebe, Frankovka modrá, Svatovavřinecké a Cabernet Sauvignon. Jejich kvalita se postupně zvyšuje, důkazem jsou ocenění z významných mezinárodních soutěží.

Barva, vůně, chuť

Barevné spektrum růžových vín je velmi rozmanité a je ovlivněno vícero faktory. Intenzita a odstín barvy závisí hlavně na odrůdě a způsobu zpracování bobulí hroznů. Pomletí nebo lisování celých bobulí, délka a způsob macerace a teplota – to vše má vliv na senzorické vlastnosti výsledného vína. Nevhodným uložením se může stát, že barva vína se může změnit na cihlovou a časem se začne objevovat hnědý odstín, který je typickým projevem oxidace vína.

 
Barevná škála rosé je široká – šedo-růžová, růžová, tělově růžová, pivoňkově růžová, pomerančovo růžová, bleděčervená, meruňkovo růžová, lososovo růžová, cihlově růžová, cibulovo růžová, hnědorůžová až oranžová. Pro běžného konzumenta je atraktivnější tmavší barva vína, protože si myslí, že tím má víno intenzivnější chuť a vůni. Hlavně třísloviny, které se uvolňují společně s barvou, dodávají vínu strukturu a tělo. Většinou růžová vína konzumujeme mladá.
 
Tomu by měla odpovídat vůně a chuť, která by měla být šťavnatá, svěží, plná ovocných a květinových tónů. Doplněná příjemně smetanovo-kořenitovou dlouhou dochutí. Růžová vína mohou být suchá, polosuchá, polosladká až sladká.

O rosé se říká, že je to víno mladých a oblibují si ho hlavně ženy, ale i muži mají v současnosti kladný vztah k růžovému. Charakteristické vůně a chutě růžových vín jsou: jahody, maliny, černý a červený rybíz, hrozny, angrešty, jeřabiny, ostružiny, borůvky, brusinky, meruňky, nektarinky, višně, třešně, švestky, růže, ibištek... Mýtus, že jen mladá růžová vína jsou nejlepší, už naštěstí neplatí. Růžová vína mohou vyzrávat i několik let, hlavně ta z Francie.